2.KOLO   Pá, 11. 4. 2003, Uhelné sklady, 18:15

BEACH ATTACK 902 10 - DRSNÝ ŠROUBY  2:2   (2:1)

Je trochu problém, když už na druhý zápas musíme tahat staré dobré holuby. Je trochu problém, když hráč, který by se měl pudově orientovat ve vápně se nedokáže normálně orientovat v mapě. Je trochu problém, když libero vymýšlí kokotiny.

Ani Štěpán, ani Válkis se nezjevili, nicméně vyhrát jsme mohli. Od začátku zápasu jsme si vytvořili mírnou převahu, a i když na dostřel jsme se nedostávali příliš často, ta herní výseč se nacházela více na polovině soupeře. Překvapivě ani na první gól jsme nečekali dlouho, okolo desáté minuty se Vítek nezapomenutelným způsobem otočil kolem své osy a přes obránce trefil bránu Šroubů přesně k tyči. Šrouby tento vývoj příliš nečekali a v podstatě záhy jsme měli možnost celý zápas rozhodnout. Duo Janda – Balja zakombinovalo dle svých zvyklostí a předložilo Vítkovi míč do úhlu, nicméně zhruba metr před prázdnou bránu. Vítek vědouc, že jeho druhý gól by zápas zřejmě rozhodl, předvedl něco podobného piruetě a míč poslal trochu jinam než do sítě. Po této přežité šanci se šrouby trochu oklepali a začali vystrkovat vruty. Vzhledem k naší výškové převaze, která naštěstí tentokrát nebyla eliminována rychlostním deficitem jsem většinu akcí vyrušili v zárodku. Soupeř pak pokoušel se vytvořit nějakou standartní situaci a vymýšlel pády na naší polovině už při náznaku obranného zákroku, nicméně rozhodčí, který pískal excelentně se k žádnému baštění těchto etud neměl.

Kde nepomohl rozhodčí, posral to Saba. Řešení jednoho ze šroubovsky tradičních nákopů vymýšlel tak dlouho jak míč uklidit, až si hráč míč kolem našeho posledního obhodil, Vojtěch si připsal první ostrý zákrok, nicméně dobíhající druhý útočník nenapodobil Vítka a balón uklidil do brány. Do poločasu si pak Attack znovu vytvořil platonickou převahu, ze které však spíš než přímé ohrožení brány rezultovaly různé přímáky ( za poločas tři), auty a rohy. Naštěstí jeden z takových rohů naštěstí pomohl vymazat cejch ze Sabova čela. Právě ten si právě naběhl na jeden z rohu a skákavou střelou z deseti metrů nachytal gólmana Šroubků na hřebících.

Do druhého poločasu jsme vběhli s úmyslem hrát ze zabezpečené obrany a pokusit se směřovat k vítězství, na které jsme na rozdíl od prvního zápasu realisticky měli. Plány začali odumírat už po pěti minutách, kdy evidentně v důsledku velkého hřiště a jediného hráče na střídání jsme začali fyzicky tuhnout a herní výseč se pro změnu posunula blíž k naší brance. Hra začala i trochu jiskřit, ačkoliv rozhodčí zápasu příliš faulů nepískal „Man of the Match“ Saba brzo vyfasoval solidní podlitiny na kotníku, koleně a pokropil Uhelné sklady trochou své „pasáčkoprasečí“ krve. Pravda zasloužil si to, když z jeho nohy přišla přihrávka na největší šanci šroubů v druhém poločasy, kdy ve snaze poslat křižnou přihrávku, naservíroval balón soupeři, jehož šanci naštěstí Vojta lapil. Druhý křižný pas před naší bránou, který přišel za chvíli nicméně už gól Šroubům přinesl. V podstatě vina padá na obranu, jenž na přehuštěném prostoru nedokázala ani odehrát balón do bezpečí, ani pokrýt potřebné hráče. I když pravda naše aktivita si tento trest zasloužila.

Po obdrženém gólu jsme hru zase vyrovnali, nicméně několikrát zmíněná herní výseč končila deset metrů od obou branek a více než hra v posledních minutách zaujaly slovní výpady, mezi některými hráči „v hospodě později spřátelených“ stran. Soupeře jsme prostě dokázali před naší bránou eliminovat, do obrany, kterou opravdu elitním způsobem zahušťovaly Šrouby se zase našim kličkujícím holubům příliš nechtělo a útočník, který by se tam byl se soupeřem se mezi naší vyčerpanou šestkou v poli prostě nenašel.

 Poučení ze zápasu: Naše fyzické fondy nejsou neomezené, ta sedmička potřebuje alespoň dva hráče na střídání.

Sestava: VPT – Vincent, Hloušek, Vodička – Blažek, Janda, Svoboda V.